Výchova zvířat u nás aneb "Ta mrcha mi to dělá naschvál!"
" Tak jsem ji jednu dal..."
"Vždyť o nic nejde..."
"Neměl si dovolovat... "
"Neměla to dělat... "
"Musím ukázat hranice..."
Ve vztahu můžeme přijít o tu nejcennější ingredienci. Totiž o důvěru. Ta má specifickou vlastnost. Těžce se nabývá a lehce pozbývá
Kde si stojíme s výchovou domácích zvířat u nás?
Často se mylně domníváme, že trestáním zvířat docílíme POZITIVNÍ ZMĚNY v jejich chování. Z negativního přístupu, který neguje jejich potřeby, však pozitivní výsledek nevytřískáme. Naopak celou situaci zhoršíme. Přijdeme o tu nejcennější ingredienci vztahu mezi námi a naším mazlíčkem - o důvěru. Ta má zvláštní vlastnost. Velmi těžce se nabývá a lehce pozbývá. U koček to platí dvojnásob. Trestající, agresivní, mentorské a invazivní metody výchovy se neuchytily ani u nás coby dětí, naopak v nás vyvolaly pocit bezmoci. Každá čistá bytost, což malé děti a zvířata jsou, vnímají křik, kárání, fyzické tresty jako křivdu na lásce. Rány po takových křivdách jsou velmi hluboké. Dlouho si je děti i zvířata pamatují.
Pouze mírumilovné metody mohou posílit vzájemnou důvěru. Všechno ostatní hází náš vztah do odpadkového koše.
Trestáním zvíře mateme a "ztrácíme". Pozitivní motivací ho "získáváme" a posilujeme.
Pozitivní odezvou zvyšujeme zvířeti sebejistotu a orientaci ohledně toho, co po něm chceme. Když něco udělá dobře, dáme pamlsek, pohlazení. Když neudělá, oč ho žádáme, pamlsek není. Není ale ani hulákání, dožadování se vysvětlení, tahání za kožní řasu nebo arogantně vztyčené prsty "TY TY TY", "FUJ" a podobné slovní libůstky, do jejichž podání vkládáme značnou důležitost a ke kterým se tak rádi uchylujeme.
Podezřele často se setkávám s názory typu:"KOČKA TO DĚLÁ NASCHVÁL!"
• Kočka toho hned nechala PŘÍČINA NEZNÁMÁ
• Kočka se šla schovat DŮSLEDEK STRACHU• Kočka si netroufla to udělat pár dní NULOVÉ ŘEŠENÍ
Kočka neumí "myslet" myšlenkový pochod "naschvál". V tom ji přeceňujeme.
Kočka má jednodušší myšlenkové strategie. Toto je doména nás lidí. BOHUŽEL. My si děláme navzájem naschvál rádi. Kočky neumí myslet amorálně. Jsou v tom stejně nevinné a čisté jako malé děti. Kočka má jen problém, na který poukazuje, čeká od nás řešení. Ne zametení pod koberec! V českých domácnostech se často dočká ODSOUZENÍ A NELÁSKY. Přitom se vždy jedná o zdravotní problém, ať už ve fyzické či psychické rovině. Může být začervená, mít průjem, močové kameny, struvity, může být šikanovaná ze strany jiných koček (šikany u kočičích toalet jsou v neharmonických smečkách běžné), může jí nevyhovovat písek, dispozice záchodu, může se cítit opomíjená, stresovaná změnami. Je s podivem, že žádná z těchto variant majitele koček často ani nenapadne, protože "TA NAŠE MRCHA TO DĚLÁ NASCHVÁL."
V době, kdy pozitivní výcvik byl imaginárním pojmem, jsem jako pejskař udělala spoustu chovatelských chyb a výsledkem byla částečná nedůvěra mého pejska, kterou jsem postupně zpětně napravovala... Už to nikdy nemohu vzít zpět..
Každé zvíře si zaslouží empatický a laskavý přístup s absolutní důvěrou a láskou bez podmínek
Četla jsem, že kočky mají mentalitu tříletého dítěte a jsou vysoce senzitivní. Jejich emoční inteligence je vysoká. Mají výborný sluch, takže když na ně zakřičíte, dostáváte je rychle do nekomfortní zóny. Vzpomeňte, kdy jsme byli malí a káraní za chyby a nedostatečnost. Co to v nás zanechalo? "Napravilo" nás to? Ne, protože nebylo třeba nápravy, ale řešení ve formě lásky a porozumění...
Kočky i psi mají city jako my a já bych byla šťastná, kdyby tento článek změnil byť jen přístup jednoho čtenáře ke své domácí kočce nebo pejskovi takovým způsobem, aby ji pomohl v nesnázích, nikdy agresivně nehuboval a nevztáhl na ni ruku.
Jak na pozitivní výchovu zde: